Vinařství Hrbkovi | Střelický vinařský spolek

Hustou výsadbou zpět ke kořenům

Keře jsme se rozhodli vysázet v dnes již téměř zapomenutém sponu o hustotě deset tisíc keřů/ha. Tak, jak se u nás vinohrady vysazovaly od středověku až do časů celkem nedávných, tedy v dobách, kdy v nich ještě pracovali vinohradníci rukama a s pomocí koní, ne zemědělci s pomocí strojů a chemie. Hustou výsadbou je mezi jednotlivými révovými keři nastoleno zdravé soupeření, jež je nutí vyslat své kořeny do velkých hloubek, odkud poté čerpají vláhu a neústrojné látky. Takto zakořeněná réva tudíž není závislá na přihnojování umělými rozpustnými hnojivy a na závlaze. S tím, že keř dostane jen omezeně životního prostoru, je též spojeno jeho skromnější zatížení plody. Takto však lze dosáhnout velmi kvalitních, plně vyzrálých hroznů k výrobě vína, které plně odráží charakter odrůdy a ročníku.

Rozmanitostí zpět k rovnováze

Příkmenný pás v nové výsadbě zatím zakrýváme dřevní štěpkou, slámou, listím a dalším rostlinným odpadem z vlastních či místních zdrojů. Mulč částečně omezí růst plevele, ale hlavně zadrží vláhu v půdě a po svém zetlení obohatí půdu o humus. Meziřadí jsme hned v prvém roce výsadby oseli bylinnou směsí, obsahující krom několika druhů jetelovin i mnoho druhů lučních a léčivých rostlin. Po započetí plné plodnosti vinné révy ozeleníme i příkmenný pás. Protože čím pestřejší je rostlinný život na povrchu, tím pestřejší je i život v půdě. Naším cílem totiž není hnojit révový keř, ale „krmit“ půdu a život v ní. Bohatý a zdravý půdní život, neničený plevelohubnými přípravky a průmyslovými hnojivy, se již sám postará o dostatečnou výživu révového keře a zvýší jeho odolnost vůči chorobám a stresům. Trvalé ozelenění taktéž zabraňuje půdní erozi svažitého pozemku. Nicméně podporujeme nejen rozvoj prospěšných půdních bakterií, hub a žížal, ale také výskyt užitečného hmyzu a jiných bezobratlých živočichů v samotném vinohradu, a to podsadbou a dosevem kvetoucích bylin a keřů, rozmisťováním domků pro samotářské včelky apod. Krtci jsou u nás ve vinohrádku vítáni, jelikož jejich činnost přirozeným způsobem provzdušňuje a zúrodňuje půdu a napomáhá vsakování vod letních přívalových lijáků. Pod jednotlivé keře révy vysazujeme česnek, cibuli, levanduli, dobromysl, tymián, šalvěj, yzop, meduňku, mátu, třapatku, topolovku, řimbabu, fenykl, diviznu, kostival a mnoho dalších vonných rostlin a léčivek, které od révy odpuzují škodlivý hmyz a od lidí neduhy. Ve vinohradu také rostou ovocné stromy a keře, jako jsou mandloně, mišpule, meruňky, broskvoně, moruše, rybízy, rakytníky, růže apod., experimentujeme s výsevem broskvoní z pecek. Za slovem „vinohrad“ nevidíme jen monokulturní výsadbu révy vinné, ale společenstvo mnoha užitečných rostlin a živočichů, které svou pestrou přítomností nastolují tolik potřebnou rovnováhu a zároveň přinášejí užitek, radost a zdraví.

Snižováním škodlivého ke zvyšování prospěšného

Ve vinohrádku jsme se již od prvopočátku zřekli používání umělých hnojiv, plísňohubných a plevelohubných přípravků, neboť jsme přesvědčeni, že jejich užití ve vinohradu není ta správná cesta ke zdravému hroznu. Chceme také, aby se vinohrad stal celoročně bezpečným hřištěm pro naše děti, v němž si mohou kdykoli bez obav utrhnout sládnoucí bobulku či rozžvýkat lehce nakyslé mladé lístky vinné révy. V případě nutnosti použijeme k ochraně proti chorobám pouze přípravky o přírodním základu (výluhy rostlin, vermikompostový čaj, jedlou sodu, rostlinné oleje apod.), podporující přirozenou obranyschopnost révy. Taktéž jsme se zřekli jakýchkoli hrubých zásahů do půdy, jako je orání, obdělávání příkmenného pásu apod. Jemnou práci s provzdušňováním a zapravováním organického materiálu do půdy ponecháváme mistrům v oboru - žížalám. Nešetrné mechanizační zásahy totiž výrazným způsobem narušují symbiotická mykorhizní pouta půdních hub a kořenů révy a také urychlují rozklad a ztrátu vzácného humusu.

Permakulturou k polyfunkčnosti

Naším cílem je se v průběhu následujících let vydat na cestu permakulturního způsobu péče o vinohrad. Hlavním ze základních článků tohoto plánu je co největší soběstačnost. Chceme minimalizovat placené vstupy hmoty a energie zvenčí, a naopak v maximální míře využívat materiálu odpadního a zároveň nezatíženého chemickými látkami a velkou uhlíkovou stopou. To, co je pro jiné lidi v blízkém okolí bezcenný odpad - suché listí, posekaná tráva, dřevní štěpka, stará sláma či hnijící seno - je pro nás nenahraditelná surovina. Toto vše, spolu s vlastním a zdarma či za protislužbu získaným kuchyňským a zahradním odpadem, koňským hnojem, slepičím trusem a matolinami přetváříme pomocí žížal ve velké množství vlastního vermikompostu, který jakožto nejcennější druh organického hnojiva využíváme ke každoročnímu přihnojování révy. Ostříhané a podrcené réví spolu s opadaným listím budeme ve vinohradu ponechávat k zetlení a tím přes půdu a kořeny navracet révovému keři zpět. Zavádíme také střídavý rotační pastevní chov drůbeže ve vinohradu, protože potřeby drůbeže a révového keře se dokonale vzájemně doplňují. Slepice, kachna či husa se zde napase, nahrabe si či nasbírá většinu své potravy - vegetaci v meziřadí, hmyz a rostlinné zbytky promění ve vejce a maso. Slepice zároveň svou hrabavou činností půdu pod révovými keři provzdušní a všichni dohromady ji obohatí svým trusem. Odpadá tak energeticky náročné sekání či mulčování trávy v meziřadí. Ve výsledku bude - v ideálním případě – největší část vnějších vstupů do toku a koloběhu živin ve vinohradu tvořit zdarma získaný odpadní biologický materiál z blízkého okolí, který pomocí přírodních procesů a s minimálním využitím energie přetvoříme v cenné organické hnojivo pro zvyšování biologické aktivity půdy ve vinohradu, a výstupem nám bude cizorodými látkami nezatížený vinný mošt, vejce a maso. V našem vinohrádku bude každý prvek plnit rozmanité úkoly, ale vždy v souladu s prvky ostatními a ku prospěchu celku.

Od živého hroznu k živému vínu

Jak přistupujeme k révě ve vinohradu, tak bychom rádi přistupovali i k vínu ve sklepě. Víno jakožto přírodní výtvor nechceme hrubě ovlivňovat, chceme jen sledovat jeho vznik a šetrně jej „vychovávat“. Do lisovny budou přinášeny pouze stoprocentně zdravé, vyzrálé hrozny, které zde budou pošlapány nohama v dřevěných kádích. Jen tak budou bobule šetrně narušeny, bez rozdrcení jadérek a třapiny. Rmut z modrých a ze směsky bílých odrůd ponecháme dlouhodobě kvasit a macerovat v kádích či fermentačních sudech. Povaha odrůdy, živiny pro kvasinky, třísloviny a vonné látky se totiž nacházejí ve slupkách a bylo by nemoudré jich nevyužít. Rmut nechceme paušálně sířit, nemáme v plánu používat žádné kupované kvasinky, ale pouze ty divoké, které si hrozny donesou s sebou z vinohradu. Jen tímto způsobem může vzniknout osobité víno, typické pouze pro tento rok, neopakovatelné. Následné lisování bude probíhat v šetrném vodním lisu, mladé bílé víno bude dokvášet a zrát ve skleněných demižonech či dřevěných sudech, červené pouze v sudech. Umělohmotné a nerezové nádoby na víno nebudou mít v našem sklepě místo. Vína určená k dlouhodobému zrání v sudu budou pouze hrubě odkalena spontánní sedimentací, poté ponechána v sudech na jemných kalech a pravidelně promíchávána – stále bez dodání síry. Na kalech bude víno dlouhodobě zrát, následně bude stočeno do demižonů či kameninové nádoby, kde bude pouze mírně zasířeno. Bez čiření či filtrace bude následně lahvováno. Chceme se také pokoušet o výrobu vlastních bylinných vín, vyrábět vedlejší výrobky z hroznů, jako jsou verjus, zdravý vinný mošt pro děti, vinné marmelády a zavařeniny, bylinné čaje z vlastních viničních léčivek apod.Pěstování révy a výrobu vína bereme jako krásnou hru, při které se zároveň učíme chápat, respektovat a využívat přírodní děje. Nechceme vyrábět jednotvárné víno za pomocí desítek umělých přídavků a krkolomných pracovních postupů – takových vín jsou plné obchody – ale chceme vše dělat poctivě, bez ústupků, bez ohledů na pomíjivé a vrtkavé módní chutě. Prostě tak, jak se víno vyrábělo po celé jeho tisícileté dějiny.